Tarantule patří mezi nejimpozantnější pavouky světa a jejich druhy se liší velikostí, barvou i životním stylem. Mezi nejznámější patří například modrá tarantule nebo obrovská tarantule, která je zároveň jednou z největších na světě. Zajímavostí je i délka života tarantulí, která může dosáhnout až několika desítek let.
📝 Ve zkratce
- Rod Lycosa zahrnuje přibližně 235 druhů tarantulí, ve střední a jižní Evropě žije 14 druhů.
- Ukrajinská tarantule (Lycosa singoriensis) může dosahovat až 10 cm rozpětí nohou.
- Některé exotické druhy tarantulí, například z rodů Grammostola a Brachypelma, žijí až 25 let.
- Optimální teplota pro chov tarantulí je 20-28 °C, s nutností snížit teplotu na 10-15 °C během zimní hibernace.
- Tarantule mají jed srovnatelný s včelím jedem, který je bolestivý, ale většinou neškodný pro člověka.
Přehled druhů tarantulí a jejich taxonomické zařazení
Rod Lycosa zahrnuje přibližně 235 druhů tarantulí rozšířených po celém světě. Ve střední a jižní Evropě žije 14 druhů, mezi nimi nejznámější Lycosa tarantula a Lycosa singoriensis, které představují klíčové druhy pro evropskou faunu. Taxonomicky patří všechny tyto druhy do čeledi sklípkanovitých (Lycosidae), avšak přesnější zařazení dle rodu a druhu pomáhá rozlišit jejich ekologii a geografické rozšíření.
Tarantule se vyskytují v různých částech světa s odlišnou barevnou škálou a vzory, které odpovídají jejich přirozenému prostředí. Největší druhy tarantulí na světě obývají tropické oblasti, zatímco evropské druhy jsou zpravidla menší a méně nápadné.
- Rod Lycosa obsahuje zhruba 235 druhů tarantulí
- Ve střední a jižní Evropě žije 14 druhů, včetně Lycosa tarantula a Lycosa singoriensis
- Tarantule jsou rozšířené globálně s různými barvami a vzory podle stanoviště
Tip: Při určování druhu tarantule podle vzhledu je vhodné sledovat charakteristické znaky jako barva, vzory na těle a velikost, protože tyto parametry pomáhají přesněji identifikovat druh i jeho přirozený biotop.
Charakteristiky nejznámějších druhů tarantulí včetně velikosti a vzhledu
Charakteristiky různých druhů tarantulí se výrazně liší nejen velikostí a vzhledem, ale také chováním v přírodě i v zajetí. Tento přehled představuje nejznámější druhy tarantulí s důrazem na jejich rozměry, barvy a vzory.
Velikost a vzhled
Evropské tarantule, například Lycosa singoriensis, mají tělo dlouhé 2,5 až 4 cm, přičemž samice jsou obvykle větší než samci. Jejich rozpětí nohou může dosahovat až 10 cm. Exotické druhy jako Grammostola a Brachypelma jsou výrazně větší, přičemž Grammostola dorůstá rozpětí nohou až 30 cm. Tarantule obrovská (Theraphosa blondi) patří mezi největší tarantule světa. Barvy a vzory se u různých druhů liší od hnědých a černých odstínů až po výrazné modré, například tarantule modrá (Chromatopelma cyaneopubescens). Podle vzhledu tarantule lze často poznat druh, přičemž výrazné znaky zahrnují barvu chlupů, velikost a proporce těla.
Chování v přírodě a v zajetí
Tarantule jsou převážně noční lovci, aktivní po setmění. Loví hmyz a jiné drobné živočichy, přičemž jejich chování v přírodě zahrnuje úkryt v nory nebo pod kameny. V zajetí vyžadují správné krmení, které zahrnuje živý hmyz, a péči zaměřenou na stabilní teplotu a vlhkost. Chybou bývá nedostatečné zajištění úkrytu, což způsobuje stres a agresivitu. Tarantule mohou být citlivé na změny prostředí, proto je potřeba přizpůsobit podmínky jejich původnímu biotopu.
Oblíbené druhy pro chov
Mezi nejčastěji chované druhy patří Grammostola, Brachypelma a Poecilotheria. Tyto tarantule jsou známé svou přívětivější povahou a charakteristickými barvami. Grammostola a Brachypelma se dožívají až 20-25 let, což je činí atraktivními pro dlouhodobý chov. Poecilotheria zase zaujme výraznými vzory a rychlým pohybem. Pro chov se hodí zejména druhy s mírnější povahou, zatímco agresivní druhy jako některé Poecilotheria nejsou vhodné pro začátečníky.
Odborná rada: Při výběru druhu pro chov zvažte nejen velikost a vzhled, ale také chování tarantule a její nároky na péči. Pro začátečníky jsou vhodnější klidnější druhy jako Brachypelma.
Zdroj: Tarantule – Wikipedie
Rozdíly mezi tarantulemi a sklípkany
Rozdíly mezi tarantulemi a sklípkany spočívají především ve velikosti a stavbě těla. Tarantule mají robustnější tělo a mohutnější nohy než sklípkané pavouky, které bývají menší a štíhlejší. Největší tarantule světa, například tarantule obrovská (Theraphosa blondi), dosahují rozpětí nohou až 30 centimetrů, zatímco sklípkané druhy jsou výrazně menší. Termín „sklípkan“ se často nesprávně používá jako synonymum pro tarantuli, přestože sklípkané patří k jiným čeledím pavouků.
Jak vypadá tarantule a jak ji poznat
Tarantule mají husté chloupky pokrývající tělo a nohy, což je odlišuje od hladších sklípků. Stavba těla tarantule je přizpůsobena pro pomalejší pohyb a lov v noci. V domácím chovu jsou tarantule oblíbenější díky své velikosti a výraznému vzhledu, zatímco sklípkané jsou méně časté.
| Vlastnost | Tarantule | Sklípkani |
|---|---|---|
| Velikost | 10-30 cm rozpětí nohou | Obvykle do 5 cm |
| Stavba těla | Robustní, chlupatá | Štíhlá, méně chloupků |
| Oblast výskytu | Tropy a subtropy celého světa | Převážně Evropa a Asie |
| Popularita v chovu | Vyšší díky vzhledu a velikosti | Nižší, méně atraktivní |
Životní prostředí a přirozený výskyt tarantulí
Tarantule obývají především suché a kamenité biotopy s minimem vegetace, které najdeme jak ve střední a jižní Evropě, tak v tropických oblastech světa. Ve střední Evropě se tarantule přizpůsobily teplotám mezi 22 a 26 °C, což ovlivňuje jejich aktivitu a rozmnožování. V teplejších tropických regionech, například v Jižní Americe nebo Africe, pak tarantule často žijí ve vlhčích lesních či savanových ekosystémech.
Kde žijí různé druhy tarantulí
| Region | Typický biotop | Příklady druhů |
|---|---|---|
| Střední Evropa | Kamenité, suché oblasti | Tarantule evropská (Lycosa) |
| Jižní Evropa | Suché křoviny, skalnaté svahy | Tarantule modrá (Cyriopagopus lividus) |
| Tropy (Jižní Amerika) | Tropické lesy, savany | Tarantule obrovská (Theraphosa blondi) |
Tip: Na co si dát pozor, je zaměňování tarantulí se sklípkanem – rozdíl je v jejich anatomii i chování, například tarantule má husté chloupky pokrývající tělo, což jí pomáhá při ochraně a lovu. Pro chovatele je důležité znát přesný biotop, protože teplota a vlhkost výrazně ovlivňují jejich zdraví a délku života.
Chov tarantulí: podmínky, terárium a péče
Pro úspěšný chov tarantulí je nezbytné zajistit správné prostředí v teráriu, které odpovídá jejich přirozeným podmínkám. Klíčové jsou teplota, vlhkost, velikost terária a vhodný substrát, stejně jako respektování potřeby zimní hibernace u některých druhů.
Optimální podmínky pro chov tarantulí v teráriu
Teplota chovu tarantulí by se měla pohybovat mezi 20-28 °C, což odpovídá jejich tropickému či subtropickému prostředí. Vlhkost vzduchu je vhodné udržovat na úrovni 60-80 %, aby se předešlo vysychání a podpořilo zdravé svlékání. Terárium musí mít minimální rozměry 40x40x30 cm, což umožní tarantuli dostatek prostoru pro pohyb i stavbu úkrytů. Větší druhy, jako je tarantule modrá nebo tarantule obrovská, potřebují větší terárium. Pro správnou cirkulaci vzduchu vybavte terárium větracími otvory, ale zároveň dbejte na bezpečnost, aby tarantule nemohla uniknout.
Význam substrátu a jeho správná tloušťka v teráriu
Substrát v teráriu by měl mít tloušťku 5-10 cm, což umožňuje tarantulím hloubit tunely a vytvářet si úkryty. Tento prostor podporuje jejich přirozené chování a snižuje stres. Nejvhodnější jsou směsi rašeliny a kokosového vlákna, které dobře drží vlhkost. Příliš mělký substrát omezuje hloubící aktivitu a může vést k nepohodlí nebo úrazům.
Důležitost zimní hibernace tarantulí
Některé druhy tarantulí potřebují v zimě fázi hibernace, která trvá několik týdnů až měsíců. Doporučená teplota během této doby je 10-15 °C. Hibernace napomáhá regeneraci a podporuje dlouhověkost druhu. Během této doby je třeba omezit krmení a minimalizovat manipulaci s teráriem. Nesprávné zahájení nebo ukončení hibernace bývá častou chybou, která může vést k úhynu zvířete.
- Nastavte teplotu terária na 20-28 °C a vlhkost na 60-80 %
- Vyberte terárium o minimálních rozměrech 40x40x30 cm
- Použijte substrát tlustý 5-10 cm vhodný pro hloubení tunelů
- Připravte větrání, které zajistí čerstvý vzduch bez úniku tarantule
- Zajistěte podmínky pro případnou hibernaci při 10-15 °C během zimních měsíců
Tip: Pro chov druhu tarantule modrá je důležité zvýšit vlhkost blíže k 80 %, zatímco tarantule obrovská snese sušší prostředí. Na co si dát pozor: nedostatečná vlhkost vede k problémům se svlékáním, což je častá chyba u začínajících chovatelů.
Rozmnožování tarantulí a péče o potomstvo
Rozmnožování tarantulí je specifický proces, který zahrnuje několik fází od páření po péči o mladé. Porozumění reprodukčnímu cyklu a inkubační době pomáhá chovatelům i přírodovědcům lépe porozumět životu těchto pavouků.
Reprodukční cyklus
Samci tarantulí používají pedipalpy, speciální párovací orgány, k přenosu spermií do samice. Samice tarantulí přijímá spermie a následně klade vajíčka, které chrání před predátory. Tento proces je klíčovou součástí rozmnožování tarantulí a zajišťuje pokračování druhu.
Inkubační doba vajíček
Vajíčka tarantulí se inkubují přibližně 6-8 týdnů. Během této doby samice zajišťuje jejich ochranu a udržuje vlhkost vhodnou pro vývoj. Ochrana zahrnuje i obranu proti predátorům a nepříznivým povětrnostním podmínkám, což je nezbytné pro úspěšné vylíhnutí mláďat.
Péče o mláďata
Po vylíhnutí zůstávají mláďata několik týdnů pod dohledem samice, která je chrání a udržuje v bezpečí. Péče o potomstvo tarantulí zahrnuje i pomoc s prvními pohyby a případnou ochranu před nebezpečím, dokud nejsou mladí jedinci soběstační.
- Páření – samec používá pedipalpy k přenosu spermií do samice
- Kladení vajíček – samice ukládá vajíčka do ochranného kokonu
- Inkubace – vajíčka jsou chráněna a vyvíjejí se po dobu 6-8 týdnů
- Péče o mláďata – samice střeží a podporuje mláďata po vylíhnutí
Tip: Častou chybou je nedostatečná vlhkost během inkubace, která může vést k nevylíhnutí vajíček.
Tento způsob rozmnožování a péče o potomstvo je společný pro různé druhy tarantulí, ať už jde o tarantuli modrou, tarantuli obrovskou či největší tarantule světa.
Jed tarantulí a bezpečnost při manipulaci
Jed tarantulí je bolestivý a jeho účinky jsou srovnatelné s včelím jedem, avšak většinou neohrožuje život. Kousnutí může vyvolat lokální zarudnutí, otok a bolest trvající několik hodin. V některých případech se mohou objevit alergické reakce, například bolest hlavy, nevolnost či zánět, které vyžadují lékařskou konzultaci. Jednotlivé druhy tarantul se liší sílou jedu, přičemž například druhy rodu Poecilotheria mají jed silnější než běžné druhy z rodu Grammostola.
Bezpečnost při manipulaci je zásadní zejména kvůli urticujícím chloupkům, které tarantule uvolňují při ohrožení. Tyto chloupky mohou podráždit kůži, oči a sliznice, způsobují svědění, záněty a v některých případech i alergické reakce. Proto je vhodné používat ochranné rukavice a vyvarovat se přímého kontaktu s tělem pavouka i jeho teráriem během čištění.
Manipulace s tarantulí vyžaduje klidné a pomalé pohyby, aby nedošlo k vyprovokování obranného chování. Doporučuje se používat speciální nástroje, například štěteček nebo pinzetu, zejména u agresivnějších druhů jako tarantule modrá (Chromatopelma cyaneopubescens) či některých druhů rodu Brachypelma. Menší a klidnější druhy jsou vhodnější pro začátečníky, zatímco agresivní a rychlé druhy nejsou doporučeny pro méně zkušené chovatele.
- Vyvarujte se náhlých a prudkých pohybů, které mohou tarantuli rozrušit
- Nepoužívejte ruce bez ochranných pomůcek, pokud nejste zkušený chovatel
- Dávejte pozor na uvolňované chloupky při manipulaci i při údržbě terária
Tip: Alergici by měli před manipulací s tarantulí konzultovat možná rizika s lékařem, protože i druhy s mírnějším jedem mohou vyvolat silnou alergickou reakci.
Jaké jsou nejčastější chyby při chovu tarantulí
Častou chybou je nedostatečná opatrnost při manipulaci, která vede k podráždění kůže chloupky nebo kousnutí. Dalším rizikem je podcenění ochranných pomůcek, což zvyšuje pravděpodobnost zranění. Pro začátečníky není vhodné pořizovat agresivní druhy s rychlými reakcemi, protože manipulace s nimi vyžaduje zkušenosti a správné vybavení.
Zajímavosti a ekologická role tarantulí v přírodě
Tarantule plní v přírodě klíčovou ekologickou roli jako efektivní predátoři hmyzu a drobných bezobratlých. Regulací populací hmyzu přispívají k udržení rovnováhy ekosystémů a zabraňují přemnožení škůdců, což má pozitivní dopad na zemědělství i přirozené biotopy. Noční lov je u tarantulí dominantní způsob získávání potravy, kdy využívají citlivé chloupky na nohách a silně vyvinutý zrak k detekci kořisti v podmínkách nízkého osvětlení.
Zajímavým fenoménem je pravidelné svlékání exoskeletu (molt), které umožňuje tarantulím během růstu zvětšit tělesné rozměry a regenerovat poškozené části těla. Tento proces probíhá několikrát za život a během něj jsou tarantule méně aktivní a vyžadují klid.
Barvy a vzory u různých druhů tarantulí
Různé druhy tarantulí, například tarantule modrá (Chromatopelma cyaneopubescens) nebo tarantule obrovská (Theraphosa blondi), se výrazně liší barevným zbarvením a vzory na těle, což usnadňuje jejich identifikaci v přírodě i v chovech.
- Tarantule modrá pochází z Jižní Ameriky a její tělo má charakteristický kovově modrý odstín s oranžovými chloupky na nohou
- Největší druh tarantule na světě, tarantule obrovská, dosahuje rozpětí nohou až kolem 30 cm, což ji řadí mezi největší pavouky vůbec
- Tarantule obývají převážně tropické a subtropické oblasti Jižní a Střední Ameriky, Afriky a Asie, kde plní důležitou ekologickou funkci predátorů
Pro zájemce o domácí chov je zásadní znát nejčastější druhy tarantulí v teráriích, jako jsou rody Grammostola, Brachypelma a Poecilotheria, a rozlišovat je od sklípkanů. Sklípkané pavouky od tarantulí odlišuje především velikost a stavba těla, přičemž tarantule bývají větší a mají robustnější končetiny.
Tip: Častou chybou je zaměňování tarantulí za sklípkané, což vede k nesprávným podmínkám chovu a péče. Tarantule vyžadují hlubší substrát pro hrabání a vyšší vlhkost než sklípkané, které preferují sušší prostředí.
Odborná rada: Tarantule jsou klíčoví predátoři v přírodě, jejich ekologická role zahrnuje nejen regulaci hmyzu, ale také podporu biodiverzity v jejich biotopech. Tento fakt zdůrazňuje význam ochrany některých druhů, které jsou ohrožené ztrátou přirozeného prostředí.
Časté dotazy (FAQ) o druzích tarantulí
Otázka: Kolik existuje druhů tarantulí?
Existuje více než 900 druhů tarantulí rozdělených do různých rodů, například Grammostola nebo Brachypelma. Ve světě se tarantule vyskytují především v tropických a subtropických oblastech.
Otázka: Jak vypadá tarantule?
Tarantule mají robustní, chlupaté tělo s délkou 2,5 až 4 cm u menších druhů a rozpětí nohou až 30 cm u největších, jako je tarantule obrovská. Jejich barvy se liší od hnědé po modrou, například tarantule modrá.
Otázka: Kde žije tarantule?
Tarantule obývají suché i vlhké oblasti, od evropských kamenitých oblastí po tropické deštné pralesy. Jejich přirozený biotop se liší podle druhu a podnebí.
Otázka: Jaké jsou největší druhy tarantulí na světě?
Největší tarantule, jako Grammostola nebo Theraphosa blondi (tarantule obrovská), dosahují rozpětí nohou až 30 cm a váhy přes 150 gramů.
Otázka: Jaký je rozdíl mezi sklípkanem a tarantulí?
Sklípkani jsou menší a mají méně robustní tělo než tarantule. Termín ‚sklípkan‘ se v Česku často nesprávně používá pro označení tarantulí.
Otázka: Může být každý druh tarantule jedovatý?
Všechny tarantule mají jed, ale jeho toxicita je obvykle nízká a srovnatelná s včelím jedem, nebezpečí pro člověka je minimální.
Otázka: Jak dlouho žije tarantule?
Délka života se liší podle druhu a pohlaví, samice mohou žít 15 až 25 let, samci obvykle méně než 10 let.
Otázka: Jaké jsou optimální podmínky pro chov tarantulí?
Optimální teplota je 20-28 °C, vlhkost vzduchu 60-80 % a velikost terária minimálně 40x40x30 cm.
Otázka: Návod na chov konkrétních druhů tarantulí?
Druhy jako Grammostola rosea vyžadují suché terárium s minimální vlhkostí, zatímco Poecilotheria potřebují vlhčí prostředí a vyšší teplotu kolem 25 °C.
Otázka: Jak se tarantule rozmnožují?
Samci používají pedipalpy k přenosu spermií, samice kladou vajíčka, která inkubují 6-8 týdnů.
Otázka: Jak péče o mláďata tarantulí probíhá?
Samice chrání vajíčka a mláďata, která jsou několik týdnů závislá na matce, dokud nejsou soběstačná.
Otázka: Jak se bezpečně manipuluje s tarantulemi?
Manipulaci je nutné provádět opatrně s ochrannými rukavicemi, aby nedošlo k podráždění kůže chloupky tarantulí.
Otázka: Jak se liší vzhled samců a samic tarantulí?
Samice bývají větší a robustnější, samci mají štíhlejší tělo a kratší životnost.
Otázka: Pro koho se chov tarantulí hodí a pro koho ne?
Chov tarantulí je vhodný pro zkušené chovatele se zájmem o exotická zvířata, není vhodný pro začátečníky bez dostatečných znalostí o jejich potřebách.
Otázka: Jakou roli mají tarantule v ekosystému?
Tarantule regulují populace hmyzu a malých bezobratlých, čímž pomáhají udržovat ekologickou rovnováhu.
