Rostliny v poušti představují mistry přežití, kteří dokážou prosperovat v prostředí s minimálními srážkami a extrémními výkyvy teplot. Jejich unikátní adaptace umožňují vegetaci v pouštích a polopouštích efektivně hospodařit s vodou, což zároveň vytváří životně důležité útočiště pro místní živočichy.
Klíčové závěry
- V pouštích rostou jak jednoleté efemery s životním cyklem 2-3 týdny, tak vytrvalé dřeviny a sukulenty.
- Kaktus saguáro (Carnegiea gigantea) může dorůst až do 20 metrů a dokáže akumulovat vodu v kmenu.
- Juka krátkolistá (Yucca brevifolia) je dominantou Mohavské pouště a může dosahovat výšky až 20 metrů.
- Semena pouštních rostlin mohou přečkat v půdě několik let, než nastanou vhodné podmínky pro klíčení.
- Pouštní vegetace se po vydatných deštích velmi rychle zazelená a vykvete v různých barvách včetně žluté, červené a fialové.
Jaké druhy rostlin a vegetace rostou v pouštích a polopouštích

Vegetace v pouštích a polopouštích se dělí do tří hlavních skupin: efemerní rostliny, vytrvalé dřeviny a sukulenty. Každá z těchto skupin využívá odlišné strategie přežití, aby zvládla extrémní sucho a vysoké teploty typické pro pouštní prostředí. Zatímco některé druhy sázejí na rychlý vývoj, jiné vyvinuly schopnost zadržovat vodu v tkáních nebo hluboké kořenové systémy pro čerpání spodní vláhy.
Jaké druhy rostlin se vyskytují v pouštích a polopouštích
Jednoleté efemery představují unikátní skupinu, která využívá krátká období dešťů k bleskovému růstu. Tyto rostliny v poušti projdou celým životním cyklem od vyklíčení až po produkci semen za pouhé 2 až 3 týdny. Po zbytek roku přečkávají nepříznivé podmínky ve formě odolných semen v půdě.
Vytrvalé dřeviny patří mezi klíčové rostliny v poušti, které dokážou přežít i mnohaletá období bez srážek. Častá chyba při posuzování pouštní vegetace spočívá v podcenění jejich kořenového systému, který sahá až do hloubky několika metrů. Na co si dát pozor: tyto rostliny nejsou vhodné pro běžné interiérové pěstování, protože vyžadují specifický režim aridního biotopu.
| Typ rostliny | Příklad zástupce | Hlavní strategie |
|---|---|---|
| Jednoleté efemery | Pouštní květy | Rychlý cyklus 2-3 týdny |
| Vytrvalé dřeviny | Jalovec kalifornský | Hluboké kořeny, dlouhověkost |
| Sukulenty | Kaktusy | Akumulace vody v pletivech |
- Sukulenty jako kaktusy jsou ideální ukázkou adaptace, kdy jejich dužnatá těla fungují jako zásobárny vody.
- Keř kreosote se vyskytuje v mnoha suchých oblastech a patří mezi nejodolnější vytrvalé dřeviny světa.
- Pouště a polopouště rostliny se v rámci ekosystému úzce doplňují s místní faunou, kde poušť živočichové jako hlodavci či plazi využívají stín a plody keřů.
Odborná rada: Při studiu vegetace vždy zohledněte, že co je poušť z hlediska srážek pod 250 mm ročně, vytváří přísné limity pro hustotu osídlení rostlinami. Rostliny se hodí pro xerotermní stanoviště, ale pro klasickou zahradu v mírném pásu jsou nevhodné.
Jaké adaptace umožňují rostlinám přežít v extrémním suchu a vysokých teplotách
Přežití v pouštním prostředí vyžaduje od rostlin unikátní fyziologické mechanismy, které jim umožňují hospodařit s minimálními zásobami vláhy. Fysiologie rostlin v těchto oblastech prochází extrémním selekčním tlakem, který vynucuje specializované strategie pro přežití dlouhých období bez srážek.
Akumulace vody v sukulentech
Sukulenty představují mistry v hospodaření s vodou, kterou efektivně ukládají do svých pletiv. Adaptace rostlin tohoto typu zahrnuje zdužnatělé stonky nebo listy, které fungují jako zásobárny pro dlouhá období bez srážek. Například kaktus saguáro (Carnegiea gigantea) dokáže po vydatném dešti absorbovat značné množství vody, přičemž jeho kmen se viditelně nafukuje, zatímco vrchní části zůstávají scvrklé. Akumulace vody v těchto tkáních probíhá díky speciálním buňkám, které minimalizují odpařování. Tento proces je klíčový pro přežití v oblastech, kde se pouště a polopouště rostliny setkávají s teplotami přesahujícími 45 stupňů Celsia.
Rychlý životní cyklus jednoletých efemer
Efemery využívají strategii úniku před suchem prostřednictvím extrémně zrychleného vývoje. Jakmile se v poušti objeví vzácné srážky, tyto rostliny vyklíčí, vyrostou a vykvetou v neuvěřitelně krátkém čase. Jejich životní cyklus trvá často pouze 2 až 3 týdny, během nichž stihnou vytvořit odolná semena schopná přečkat v půdě i několik let v neaktivním stavu. Tato efektivní strategie umožňuje rostlinám v poušti kolonizovat vyprahlé plochy okamžitě poté, co podmínky dovolí krátkodobou vegetaci.
Morfologické přizpůsobení
Morfologické úpravy jsou zásadní pro minimalizaci ztráty vody transpirací. Rostliny v poušti často disponují voskovou vrstvou na povrchu listů, která odráží sluneční záření a brání vysychání. Další klíčovou adaptací jsou hluboké kořeny dosahující spodních vod nebo naopak široké kořenové systémy zachycující i minimální rosu. Redukované listy, často přeměněné na trny, zase snižují plochu pro výpar.
- Voskový povrch listů snižuje transpiraci o desítky procent.
- Hluboký kořenový systém umožňuje čerpat vodu z velkých hloubek.
- Uzavírání průduchů během dne brání úniku vlhkosti při vysokých teplotách.
Tip: Při výběru rostlin do suchých podmínek se vždy zaměřte na druhy s vysokou schopností retence vody, jako jsou právě sukulenty, které se hodí pro pěstování v extrémním suchu, zatímco efemery jsou vhodné pouze pro krátkodobou sezónní výsadbu.
Odborná rada: Častá chyba je nadměrná zálivka sukulentů v zimním období, kdy rostliny vyžadují období klidu; na co si dát pozor: stagnující voda u kořenů vede v horkém prostředí k rychlému zahnívání pletiv. Pro koho se tyto rostliny hodí: pro pěstitele s dobře drenážovaným substrátem a slunným stanovištěm. Pro koho se nehodí: pro pěstitele v oblastech s vysokou vlhkostí vzduchu a nedostatkem přímého slunečního záření, kde rostliny trpí plísněmi.
Typické kaktusy a sukulenty v amerických a jihoamerických pouštích
Dominantní kaktusy amerických pouští
V amerických pouštích dominují rostliny, které si vyvinuly specializované mechanismy pro hospodaření s vodou. Kaktus saguáro (Carnegiea gigantea) představuje ikonu sonorské pouště, kde dorůstá výšky až 12 metrů. Tyto rostliny přežívají v pouštích díky schopnosti zadržet v dužnatém stonku obrovské množství srážek, které pak využívají během dlouhých období sucha. Kromě saguára zde běžně potkáte rody Opuntia, které jsou známé svými plochými články a schopností rychlého vegetativního množení.
Jaké druhy rostlin se vyskytují v pouštích a polopouštích, závisí především na dostupnosti vláhy a typu půdy. Mezi nejčastější zástupce patří:
- Kaktus saguáro – obrovský sloupovitý kaktus typický pro Severní Ameriku.
- Rod Opuntia – známý svými trnitými články a barevnými květy, které kvetou v poušti na jaře.
- Rod Mammillaria – malé, často kulovité kaktusy s hustým otrněním.
- Rod Cereus – mohutné kaktusy tvořící základní strukturu mnoha vyprahlých oblastí.
V jihoamerické poušti Atacama a africké Namibijské poušti se vegetace přizpůsobila extrémní ariditě odlišně. V Namibii je unikátem Welwitschia mirabilis, která závisí na mlze přicházející od oceánu. Tato rostlina absorbuje vzdušnou vlhkost prostřednictvím svých dvou neustále dorůstajících listů.
Odborná rada: Při pěstování sukulentů v domácích podmínkách dbejte na propustný substrát; častou chybou je přelití, které vede k hnilobě kořenového krčku. Tyto rostliny se hodí pro pěstitele, kteří preferují minimální zálivku, ale nevyhovují lidem, kteří chtějí mít rostliny v neustále vlhké půdě. Pochopení toho, co je poušť a jaké mechanismy v ní rostliny využívají, vám pomůže lépe porozumět jejich nárokům na světlo a drenáž.
Vegetace v různých pouštních oblastech světa
Vegetace v pouštních oblastech světa se výrazně liší podle množství srážek, půdního složení a teplotních extrémů. Zatímco některé oblasti hostí bohatou flóru, jiné se blíží absolutní neúrodnosti, což definuje, co je poušť z biologického hlediska. Adaptace rostlin zahrnují schopnost rychlého využití krátkodobých srážek, akumulaci vody v tkáních a využívání alternativních zdrojů, jako je pobřežní mlha.
Jaká vegetace dominuje v Saharské poušti?
Saharská poušť představuje rozsáhlý ekosystém, kde přežívají pouze vysoce specializované druhy rostlin. Dominantní dřevinou je zde palma datlová (Phoenix dactylifera), která se vyskytuje především v oázách, kde její kořeny dosahují k hladině spodní vody. V širším okolí se daří odolné akácii (rod Acacia), jež využívá hluboký kořenový systém k čerpání vláhy z velkých hloubek. Tyto rostliny v poušti tvoří základní útočiště pro místní faunu, včetně hmyzu a drobných hlodavců. Pokud vás zajímá, které rostliny přežívají v pouštích tohoto typu, hledejte druhy s vysokou tolerancí k zasolení půdy a extrémním výkyvům teplot mezi dnem a nocí. V oázách se dále pěstuje třtina cukrová (Saccharum officinarum), rýže (Oryza sativa) či bavlník (Gossypium sp.).
Vegetace Mohavské pouště: juky a kaktusy
Mohavská poušť nabízí odlišný biotop, v němž hraje hlavní roli juka krátkolistá (Yucca brevifolia), často označovaná jako strom Joshua, která může dorůst až do výšky 20 metrů. Tyto rostliny v poušti využívají voskovou vrstvu na listech, která minimalizuje ztráty vody výparem. Kromě juky zde najdete širokou škálu kaktusů, které fungují jako zásobárny vody v dužnatých stoncích.
- Juka krátkolistá (Yucca brevifolia): dominantní druh Mohavské pouště, který vyžaduje specifické podmínky pro růst.
- Kaktusy (rod Opuntia): využívají k fotosyntéze upravený metabolismus šetřící vodu a jsou schopny přežít dlouhá období sucha.
- Keř kreosote (Larrea tridentata): nejběžnější keř této oblasti, který po dešti uvolňuje typickou vůni a kvete žlutě.
Častá chyba: Mnoho pěstitelů podceňuje potřebu drenáže při pokusu o pěstování těchto druhů v našich podmínkách. Pro úspěšné pěstování doporučuji vytvořit drenážní vrstvu z 20 cm hrubého štěrku umístěnou 40 cm pod povrchem a použít substrát ze štěrku, písku a kompostu v poměru 1:1. Pro koho se pěstování juky hodí: pro majitele dobře propustných substrátů na přímém slunci. Pro koho se naopak nehodí: pro zahrady s těžkou, jílovitou půdou, kde rostlina v důsledku zadržování vody rychle uhnije.
Odborná rada: Vždy sledujte lokální vlhkost substrátu, protože i v pouštním prostředí rostliny vyžadují specifický režim zálivky během vegetačního období, aby si udržely svou vitalitu.
Specifika pouští Atacama a Namib
Extrémní pouště, jako je chilská Atacama nebo Namibijská poušť, vyžadují od vegetace unikátní strategie přežití. Atacama je považována za nejsušší místo na světě, kde život závisí na pobřežní mlze camanchaca. Zde roste přes 20 druhů kaktusů, například ramenaté kaktusy rodu Eulychnia, které vlhkost získávají přímo ze vzduchu. V Namibijské poušti je ikonickým druhem Welwitschia mirabilis, která je rovněž plně závislá na mlze. V jihoafrickém Richtersveldu se v únoru během období dešťů krajina mění a pokrývá se žlutými květy, což ukazuje na rychlou reakci efemerních rostlin na dostupnou vláhu.
Otázka: Jaké jsou nejčastější rostliny v suchých oblastech?
Mezi nejčastější rostliny patří sukulenty, kaktusy a odolné dřeviny jako akácie nebo keř kreosote. Tyto druhy jsou adaptovány na nízké srážky a vysoké teploty díky schopnosti akumulovat vodu nebo využívat hluboké kořenové systémy.
Otázka: Co je typické pro pouštní vegetaci?
Typickou vlastností je schopnost přečkat extrémní sucho, a to buď formou semen, která v půdě čekají na déšť i několik let, nebo pomocí sukulentních tkání. Rostliny často vykazují úpravy listů, jako jsou voskové vrstvy nebo trny, které snižují odpar vody.
Jak založit a pěstovat rostliny v pouštním prostředí
Pěstování rostlin v suchých podmínkách vyžaduje simulaci přirozeného biotopu, kde jsou Pouště a polopouště rostliny zvyklé na extrémní odtok vody a přímé sluneční záření. Úspěch závisí na správném technickém zajištění záhonu, který zabrání hnilobě kořenového systému.
Jak založit suchý záhon v pouštním prostředí?
Pro úspěšné pěstování v pouštním stylu je nutné vytvořit prostředí, které imituje přirozené podmínky. Klíčem je dokonalý odvod vlhkosti, protože i v suchém klimatu mohou nárazové deště zahubit citlivé kořeny.
- Výkop základové rýhy – vyhloubte prostor do hloubky alespoň 30 cm pro uložení drenážních vrstev.
- Instalace drenáže – na dno nasypte 20 cm hrubého štěrku, který zajistí rychlý odtok vody.
- Separace vrstev – položte netkanou textilii, která zabrání promíchání drenáže s horní vrstvou substrátu.
- Příprava substrátu – namíchejte směs štěrku, písku a kompostu v poměru 1:1, čímž vznikne ideální alkalický substrát pro vaše rostliny.
Odborná rada: Častá chyba při zakládání záhonu je použití příliš výživné zahradní zeminy, která zadržuje vlhkost a vede k úhynu pouštních druhů. Tento typ záhonu se hodí pro sukulenty a xerofyty, ale rozhodně není vhodný pro rostliny vyžadující častou zálivku nebo vlhký substrát.
Jaké jsou klíčové požadavky na pěstování rostlin v poušti?
Základní faktory ovlivňující růst rostlin v poušti zahrnují především intenzitu světla a propustnost půdy. Rostliny v poušti vyžadují plné sluneční stanoviště, kde je expozice přímému světlu minimálně 6 až 8 hodin denně. Pokud plánujete výsadbu, zaměřte se na druhy, které jsou adaptované na vysoké teplotní výkyvy a nízkou vlhkost. Pamatujte, že správná drenáž je důležitější než hnojení, protože tyto rostliny v pouštním biotopu čerpají živiny z velmi chudých půd. Při péči o tyto druhy vždy zkontrolujte, zda substrát mezi zálivkami zcela vyschl, aby nedošlo k nevratnému poškození kořenů.
Extrémní povětrnostní jevy a jejich vliv na pouštní vegetaci
Bleskové povodně představují pro pouště a polopouště rostliny zásadní riziko. I když je to, co je poušť, definováno průměrným ročním úhrnem srážek často nižším než 250 mm, náhlé přívalové deště způsobují prudkou erozi půdy. Tato eroze může během několika minut fyzicky vyvrátit nebo zcela zasypat vzrostlou vegetaci nánosy písku a kamení. Rostliny v poušti se na tyto extrémy adaptovaly hlubokými nebo široce rozvětvenými kořenovými systémy, které zpevňují substrát, přesto však dochází k mechanickému poškození keřů v korytech vyschlých řek, takzvaných vádí.
Mlha jako klíčový zdroj vláhy
Naopak mlha funguje jako životně důležitý přísun vlhkosti tam, kde běžné srážky chybí. Například Welwitschia mirabilis využívá své dva široké listy k efektivnímu zachytávání vodní kondenzace, což jí umožňuje přežít v extrémně suchých oblastech Namibie, kde roční srážky mohou klesnout pod 10 mm. Právě mlha je faktorem, který přímo ovlivňuje, jaké rostliny rostou v poušti, protože poskytuje pravidelnou zálivku nezávislou na podzemních vodách. V Atacamě se díky pobřežní mlze camanchaca udržuje více než 20 druhů kaktusů a sukulentů, které by bez této atmosférické vlhkosti v tak vyprahlém prostředí nepřežily.
Odborná rada: Při studiu ekosystému mějte na paměti, že zatímco bleskové povodně přinášejí krátkodobou zkázu a erozi, pravidelná mlha vytváří mikroklima vhodné pro přežití unikátních druhů. Tato kombinace extrémních jevů určuje, jaké rostliny a živočichové žijí v poušti, a formuje tak celkovou biodiverzitu daného území.
Na co si dát pozor: Častou chybou je podcenění rychlosti nástupu bleskové povodně, která může během deseti minut zcela změnit terén a zničit habitaty. Tento biotop se hodí výhradně pro vysoce specializované organismy s rychlým životním cyklem nebo schopností akumulace vody, nikoliv však pro běžné polní plodiny vyžadující stálou vlhkost půdy.
Role půdních mikroorganismů a symbióza v pouštních ekosystémech
Přežití v prostředí, kde srážky dosahují minimálních hodnot, závisí u mnoha druhů na komplexní spolupráci pod povrchem země. Půdní mikroorganismy vytvářejí v pouštních oblastech vitální síť, která umožňuje rostlinám efektivně hospodařit s omezenými zdroji. Tato symbióza představuje klíčové přizpůsobení rostlin pro život v poušti, neboť bez přítomnosti specifických bakterií a hub by výživa rostlin v extrémně chudých substrátech nebyla možná.
Funkce půdních mikroorganismů v suchých oblastech
Mikroorganismy v rhizosphere, tedy v těsné blízkosti kořenů, pomáhají rostlinám v poušti překonávat stresové faktory. Mezi hlavní přínosy této interakce patří:
- Fixace dusíku z atmosféry do formy přístupné pro kořenový systém.
- Rozklad organické hmoty, který uvolňuje nezbytné minerální látky.
- Produkce látek zadržujících vodu, čímž se zvyšuje dostupnost vláhy pro rostliny.
- Tvorba ochranných biofilmů, které brání patogenům v napadení kořenů.
Odborná rada: Při analýze toho, jaké rostliny a stromy přežívají v extrémně suchých oblastech, vždy zohledněte kvalitu půdy. Častá chyba spočívá v podcenění významu půdní krusty, která chrání mikroorganismy před přímým slunečním zářením. Tato symbióza se hodí pro druhy s hlubokým kořenovým systémem, ale nefunguje u rostlin s krátkým vegetačním cyklem, které spoléhají pouze na rychlé využití nárazových srážek.
Dlouhodobé změny vegetace v pouštích v důsledku klimatických změn
Klimatické změny představují pro ekosystémy, kde se vyskytují pouště a polopouště, zásadní zátěž. Rostliny v poušti se po tisíciletí adaptovaly na extrémní sucho, ovšem současný nárůst průměrných teplot a nepředvídatelné srážky tento křehký balanc narušují. Změna režimu dešťů vede k tomu, že i druhy, které běžně přežívají v pouštích díky hlubokým kořenovým systémům, začínají trpět nedostatkem vláhy v kritických vegetačních fázích.
Dopad na biodiverzitu a posun druhů
Oteplování způsobuje migraci vegetačních pásem do vyšších nadmořských výšek, což přímo ohrožuje biodiverzitu endemických druhů. Pozorujeme úbytek specialistů, kteří nedokážou reagovat na rychlé výkyvy teplot. Naopak dochází k invazi odolnějších xerofytních keřů do oblastí, které byly dříve vlhčí. Na co si dát pozor: tato změna struktury vegetace následně ovlivňuje i druhy jako jsou poušť živočichové, kteří ztrácejí své přirozené úkryty a zdroje potravy. Pro vědce sledující vývoj pouště mapa změn ukazuje jasný trend rozšiřování aridních oblastí na úkor úrodnějších polopouští.
Časté dotazy o rostlinách a vegetaci v poušti
Otázka: Co roste v poušti?
V pouštích rostou jednoleté efemery s životním cyklem 2-3 týdny, vytrvalé dřeviny jako jalovec kalifornský, keř kreosote a kaktusy včetně saguáro dosahujícího až 20 m výšky.
Otázka: Jaké adaptace mají pouštní rostliny?
Pouštní rostliny akumulují vodu v sukulentech, mají voskový povrch, redukované listy a uzavírají průduchy, aby minimalizovaly ztrátu vody.
Otázka: Jaké kaktusy jsou typické pro americké pouště?
Typické jsou kaktus saguáro, rody Opuntia, Cereus, Mammillaria a další sukulenty, které přežívají díky schopnosti akumulovat vodu.
Otázka: Jaká je vegetace v severoafrických pouštích?
V severoafricko-indické oblasti rostou palmy datlové, akácie, třtina cukrová a další rostliny přizpůsobené oázám a říčním údolím.
Otázka: Jak založit suchý záhon pro pouštní rostliny?
Použijte 20 cm vrstvu hrubého štěrku, 2-3 vrstvy netkané textilie, substrát ze štěrku, písku a kompostu v poměru 1:1, a umístěte záhon na slunné místo.
Otázka: Jak bleskové povodně ovlivňují pouštní vegetaci?
Flash floods způsobují erozi a mohou poškodit vegetaci, ale také přinášejí vláhu, kterou rostliny využívají k rychlému růstu.
Otázka: Jaký význam mají půdní mikroorganismy v pouštních ekosystémech?
Mikroorganismy zlepšují výživu rostlin, pomáhají s příjmem vody a chrání rostliny před patogeny prostřednictvím symbiózy.
Otázka: Jaké změny vegetace způsobují klimatické změny?
Oteplování a změny srážek vedou k posunu druhů, změnám v dostupnosti vody a ohrožení biodiverzity v pouštních oblastech.
Otázka: Které rostliny kvetou v poušti?
Po vydatných deštích kvetou rostliny jako kreosote, kastileja, pupalek, svazenka a astra mohavská v různých barvách během několika týdnů.
Otázka: Jaké rostliny přežívají v polopouštích?
V polopouštích rostou keře jako Larrea mexicana, Prosopis juliflora, akácie a juky podobné těm z pouští, přizpůsobené mírně vyšším srážkám.
Otázka: Jaké faktory ovlivňují růst rostlin v poušti?
Růst ovlivňuje dostupnost vody, teplota, půdní složení, expozice slunci a krátké období vláhy po deštích.
Otázka: Co je typické pro pouštní vegetaci?
Typická je nízká hustota rostlin, přítomnost sukulentů, adaptace na sucho a schopnost rychle využít krátké dešťové období.
Otázka: Jaké jsou nejčastější rostliny v suchých oblastech?
Mezi nejčastější patří kaktusy, sukulenty, vytrvalé keře jako keř kreosote a jalovec kalifornský.
Otázka: Jaké rostliny a stromy přežívají v extrémně suchých oblastech?
Přežívají například juka krátkolistá, kaktus saguáro, akácie a rostliny s hlubokými kořeny a schopností akumulace vody.
Otázka: Jaké jsou tipy na pěstování rostlin v pouštním klimatu?
Zajistěte dobře drenážované stanoviště, substrát s alkalickou reakcí, dostatek slunce a ochranu před přemokřením půdy.
Otázka: Jaké rostliny a živočichové žijí v poušti?
Kromě rostlin žijí v poušti zvířata adaptovaná na sucho jako ještěrky, hadi, pouštní hlodavci a ptáci.
Otázka: Jaké druhy rostlin najdeme v pouštním biotopu?
Najdeme zde sukulenty, vytrvalé keře, jednoleté efemery a stromy jako jalovec kalifornský a dub Quercus turbinella.
Otázka: Co žije v pouštích a polopouštích?
Žijí zde rostliny a živočichové adaptovaní na extrémní sucho, včetně kaktusů, juk, akácií a pouštních plazů.
Otázka: Co je v poušti?
Poušť je suché území s nízkými srážkami, charakteristická specifickou vegetací a živočichy přizpůsobenými extrémním podmínkám.
Otázka: Pouště a polopouště rostliny – jaké jsou rozdíly?
Pouště mají méně vegetace s převahou sukulentů a efemer, polopouště mají více keřů a vyšší rozmanitost díky mírnějším podmínkám.
Odborná rada: Častá chyba při pěstování je nadměrná zálivka, která vede k uhnívání kořenů. Rostliny se hodí pro zahrady s minimální údržbou, nikoliv však pro oblasti s vysokou vzdušnou vlhkostí a častými mrazy.